Oslovil-li Vás tento nadpis, dočtěte článek až do konce. Toto poselství rozpustí hlubokou bolest, vyléčí stále se opakující pocity viny a namísto vnitřní prázdnoty se rozhostí mír... Ať jste šťastní, ať je Vám dobře!

Identita Pracovníka Světla

Pracovníci Světla / Lightworker / jsou duše, které mají silnou vnitřní touhu šířit Světlo - poznání, svobodu a sebelásku - na Zemi. Vnímají to jako své poslání. Často jsou přitahováni k duchovnosti a nějakému druhu terapeutické práce. Kvůli svému hluboko pociťovanému poslání, se pracovníci světla často cítí odlišní od jiných lidí. Tím, že na své cestě přicházejí do styku s různými druhy překážek, je život podněcuje, aby si našli svou vlastní jedinečnou cestu. Pracovníci Světla jsou téměř vždy osamělí jednotlivci, kteří nezapadají do pevných společenských struktur.

Poznámka k pojmu Pracovník Světla

Slovo pracovník světla může vyvolávat nedorozumění, protože vyčleňuje určitou skupinu duší od ostatních. Může to být považováno za náznak toho, že tato konkrétní skupina je nějak lepší než ostatní, tj.. ti, kteří "nepracují pro světlo". Celá tato myšlenková posloupnost je v rozporu se samotnou podstatou a záměrem světelné práce. Dovolte nám stručně popsat, co je na tom špatně.

Za prvé, tvrzení o nadřazenosti jsou obecně neosvícené. Blokují váš růst směrem k láskyplnému a milujícímu vědomí. Za druhé, pracovníci světla nejsou "lepší" ani "Vyšší" než kdokoliv jiný. Oni prostě mají odlišnou minulost jako ti kteří nepatří do této skupiny. Kvůli této konkrétní minulosti, o níž promluvíme níže, mají určité psychologické rysy, které je odlišují jako skupinu. Za třetí, každá duše se stane pracovníkem světla, v některém stádiu jejího vývoje, takže označení "pracovník světla" není vyhrazeno pro omezený počet duší.

Důvodem proč používáme slovo "pracovník světla" navzdory možným nedorozuměním je, že s sebou nese spojení a rozhýbává vzpomínky ve vás, které vám pomohou rozpomenout se. Je to zároveň praktické a pohodlné, protože termín je často používán ve vaší současné duchovní literatuře.

Historické kořeny pracovníků světla.

Pracovníci Světla v sobě nesou schopnost dosáhnout duchovní probuzení rychleji než jiní lidé. Nesou uvnitř semena pro rychlé duchovní probuzení. Vzhledem k tomu se zdá, že jsou na rychlejší trati jako většina lidí, pokud se pro to rozhodnou.Znovu opakujeme, že to není protože by pracovníci světla byly jakkoliv "lepší" nebo "vyšší" duše. Jsou však starší než většina duší vtělených v současnosti na Zemi. Tento starší věk by měl být pokud možno chápán spíše v souvislosti se zkušenostmi jako s časem.

Pracovníci Světla dosáhli určitého stupně osvícení dříve než se vtělili na Zemi a začali své poslání. Vědomě zvolili vstup do "karmického kola života" a zažívání všech druhů zmatku a klamů, které s ním přicházejí. Udělali tak proto, aby plně pochopili "pozemskou zkušenost". Umožní jim to naplnit jejich poslání. Pouze tím, že oni sami projdou přes všechny fáze nevědomosti a klamu, mohou případně získat nástroje, kterými mohou pomoci ostatním dosáhnout skutečného štěstí a osvícení.

Proč pracovníci světla sledují toto srdečné poslání na pomoc lidstvu, kterým sami sobě hrozí, že se na věky ztratí v tíhy a zmatku pozemského života? To je otázka, kterou budeme dále rozsáhlé řešit. Zatím řekneme, že to má co do činění s galaktickou karmou. Pracovníci světla stáli na počátku zrození lidstva na Zemi. Podíleli se na stvoření člověka. Byli spolutvůrci lidstva. V procesu tvoření vykonali volby a činy způsobem, který později hluboko litovali. Nyní jsou zde proto, aby si své rozhodnutí vynahradili.

Než se vydáme do této konkrétní minulosti, pojmenujeme několik charakteristik duší pracovníků světla, které je obecně odlišují od jiných lidí. Tyto psychologické znaky nepřísluší pouze pracovníkům světla a ne všichni pracovníci světla je budou pokládat všechny za své. Sestavením tohoto seznamu, prostě chceme poskytnout přehled psychologické totožnosti pracovníka světla. Z pohledu těchto vlastností, má vnější chování menší význam než vnitřní motivace nebo pociťovaný záměr. To co pociťujete uvnitř je důležitější než to, co ukazujete navenek.

Psychologické charakteristiky pracovníků světla

- Už v časných začátcích svých životů pociťují, že jsou jiní. Často se cítí izolováni od druhých, osamělí a nepochopení. Často se stávají individualisty, kteří se budou muset najít svým vlastním jedinečný způsobem života.

- Mají problém cítit se doma v tradičních zaměstnáních anebo organizačních strukturách. Pracovníci světla jsou přirozeně anti-autoritativní, což znamená, že přirozeně odporují rozhodnutím či hodnotám založených výhradně na moci nebo hierarchii. Tento anti-autoritativní znak je přítomen i v případě, když se zdá, že jsou plaší a stydliví. Je to spojeno s základní podstatou jejich poslání zde na zemi.

- Pracovníci světla jsou přitahováni pomáhat lidem jako terapeuti nebo učitelé. Mohou být psychologové, léčitelé, učitelé, sestřičky atd.. A i když jejich povolání není o pomáhání lidem přímým způsobem, záměr přispět k vyššímu dobru lidstva je jasně přítomen.

- Jejich vize života je zabarvena duchovním smyslem toho, jak se sebou všechny věci vzájemně souvisí. Vědomě či nevědomě si v sobě nesou vzpomínky na nepozemské sféry světla. Občas mohou toužit po domově těchto sfér a cítit se na zemi jako cizinci. 

- Hluboce ctí a váží se života, což se často projevuje jako laskavost ke zvířatům a zájem o životní prostředí. Ničení částí živočišné a rostlinné říše lidstvem na Zemi v nich vyvolává hluboké pocity ztráty a žalu. 

- Jsou šlechetní, citliví a empatičtí. Mohou mít potíže vypořádat se s agresivním chováním a obecně je pro ně obtížné postavit se za sebe. Mohou být zasnění, naivní a vysoce idealističtí, stejně jako nedostačně uzemnění, tj.. dole na zemi. Jelikož snadno nabírají negativní pocity a nálady lidí kolem sebe, je pro ně důležité strávit pravidelně čas o samotě. To jim umožní rozpoznat své vlastní pocity od pocitů druhých. Potřebují čas samoty, aby se dotkli své podstaty a matky země.

- Přežili na zemi mnoho životů, ve kterých se hluboce potýkali s duchovností anebo náboženstvím. Byli drtivou většinou ve starých náboženstvích vaší minulosti jako mniši, jeptišky, poustevníci, média, čarodějnice, šamani, kněží, kněžky atd.. Oni byli ti, kteří vytvářeli most mezi viditelným a neviditelným, mezi každodenním pozemským životem a záhadnými říšemi posmrtného života, říšemi Boha a duší dobra a zla. Za to, že působili v takovéto roli, byli často odmítnuti a pronásledováni. Mnozí z vás byli pranýřováni za dary, které jste vlastnili. Tato traumata z pronásledování zanechala hluboké jizvy v paměti vašich duší. To se může v současnosti projevovat jako strach být plně uzemněný, tj..strach být skutečně přítomen, protože si pamatujete, že jste byli brutálně napadáni za to, kým jste.

Ztracení se: past pro pracovníka světla

Pracovníky světla je možné zachytit ve stejném stavu nevědomosti a klamu jako kohokoliv jiného. I když začínají z jiného startovacího bodu, jejich schopnost prolomit strach a klam s cílem dosáhnout osvícení může být blokována mnoha faktory. (Osvícením myslíme stav bytí, ve kterém si uvědomíte, že vaší podstatou je Světlo a jste schopni si kdykoliv zvolit světlo.) Jedním z faktorů, blokujících pracovníkům světla cestu k osvícení, je skutečnost, že nesou těžké karmické břemeno, které je může svést na scestí na poměrně dlouhou dobu. Jak jsme uvedli dříve, toto karmické břemeno souvisí s rozhodnutími, které kdysi udělali v souvislosti s lidstvem v jeho počátečním stadiu. Tato rozhodnutí byla ve své podstatě neuctivá k životu (budeme o tom mluvit později v této kapitole). Všichni pracovníci světla, kteří nyní žijí, si přejí napravit některé své chyby z minulosti, obnovit a starat se o to, co bylo zničeno kvůli těmto chybám.

To, co musí pracovníci světla udělat v tomto bodě je, že přestanou hledat potvrzení zvenčí - od rodičů, přátel nebo společnosti. V určitém okamžiku, vy, kteří toto čtete, budete muset podstoupit historický skok ke zplnomocnění pravdy, což znamená opravdu věřit v sebe a opravdu ctít a jednat podle svých přirozených sklonů a vnitřního vedení.

Vyzýváme vás abyste tak učinili a ujišťujeme vás, že budeme s vámi při každém kroku této cesty - stejně jako vy tam budete pro druhé na jejich cestě v nepříliš vzdálené budoucnosti.

Galaktická historie Pracovníků Světla

Zrození duše

Duše pracovníků Světla se narodily dávno předtím než Země a lidstvo vstoupili do bytí.

Duše se rodí ve vlnách. Existuje smysl, ve kterém duše jsou věčné bez začátku a bez konce. Ale v jiném smyslu jsou zrozené v jistém bodě. Je to v tomto bodě, když jejich vědomí dosáhne smysl jedinečného já. Před tímto bodem již existují jako možnost. Avšak ještě neexistuje vědomí mě a dalších.

Vědomí "mě" vzniká, když je jaksi natažena hraniční linie mezi skupinami energií. Jsme nuceni vrátit se k metaforám, abychom to vysvětlili.

Myslete na chvíli na oceán a představte si, že to je obrovské pole proudících energií, proudů, které se neustále spojují a rozdělují. Představte si, že rozptýlené vědomí se rozšiřuje do celého oceánu. Nazvěte to duše oceánu, pokud chcete. Po nějaké době vzniknou na některých místech oceánu shluky vědomí. Vědomí je zde více soustředěné, méně rozptýlené než v jeho přímém okolí. V celém oceánu probíhá rozlišování, které vede k vývoji průhledných forem, které jsou zaměřenými body vědomí, pohybují se nezávisle na svém prostředí. Zakoušejí samy sebe jako odlišné od oceánu (ducha).To, co tady nastává, je zrození základního smyslu sebe jako sebe-vědomí.

Proč vznikly zaměřené body vědomí v některých částech oceánu dříve než v jiných? To je velmi těžké vysvětlit. Můžete však cítit, že je na tomto řízení něco velmi přirozené? Když hodíte semena na lůžko země, všimnete si, že malé rostliny, které vyraší, budou růst každá podle svého času a rytmu. Jedna nevyroste taková velká nebo tak snadno jako jiné.Některé nebudou růst vůbec. Toto je rozlišování na poli. Proč? Energie oceánu (duch oceánu) intuitivně vyhledává nejlepší možné vyjádření pro všechny své proudy nebo vrstvy vědomí.

Během tvoření jednotlivých bodů vědomí v oceánu existuje síla, která působí na oceán zvenku nebo tak se to aspoň jeví. Je to síla božské inspirace, která může být koncipována jako mužský aspekt Toho, co vás stvořilo. Zatímco oceán představuje ženskou přijímající stranu, mužský aspekt je možné si vizualizovat jako paprsky světla nořící se do oceánu, které urychlují proces rozlišování a oddělování do jednotlivých částeček vědomí. Jsou jako paprsky Slunce, které ohřívají pařeniště.

Oceán a paprsky světla spolu tvoří jednu entitu nebo bytost, která může být označena jako archanděl. Je to archetypální energie, která zahrnuje oba aspekty, mužský i ženský, a je to andělská energie, která sebe projevuje a vyjadřuje ve vás.Vrátíme se k pojmu archanděl podrobněji v poslední kapitole Části I, nazvané "Vaše Světelné Já".

Potom, když se duše narodí jako individuální jednotka vědomí, pomalu opustí oceánský stav jednoty, který byl jejím domovem po dlouhou dobu. Duše se stává stále více vědomou své oddělenosti a samostatnosti.

S tímto uvědoměním vzniká poprvé v duši pocit ztráty nebo nedostatku. Když se duše pustí na svou cestu průzkumu jako individuální entita, bude duše s sebou nést určitou touhu po celistvosti, touhu patřit do něčeho většího, než je ona sama. Hluboko v sobě si duše udrží vzpomínku na stav vědomí, v němž všechno je jedním, ve kterém neexistuje "já" a "druhý".To je to, co považuje za "domov", být ve stavu exstatické jednoty, místa naprosté bezpečnosti a plynulosti.

S touto vzpomínkou v pozadí své mysli duše začne cestovat po celé realitě po nesčetných polích zkušeností a vnitřního průzkumu. Novorozená duše je vedena zvědavostí a má velkou potřebu zkušeností. Toto je prvek, který chyběl v oceánickém stavu jednoty. Duše nyní může svobodně zkoumat vše, co si přeje zkoumat. Může svobodně hledat celistvost všemi způsoby.

V kosmu existuje bezpočet rovin reality na průzkum. Zem je jednoduše jednou z nich a jako taková vstoupila do bytí relativně pozdě, nahlížíme-li z kosmického hlediska. Roviny reality nebo dimenze vždy pocházejí z vnitřních potřeb nebo tužeb. Jako všechny výtvory jsou i ony projevem vnitřních vizí a hloubání. Zem vznikla z vnitřní touhy dát dohromady prvky z různých realit, které navzájem k sobě pasují. Země byla zamýšlena tak, aby byla kotlem velkého rozsahu vlivů. Toto objasníme více níže. Zatím postačí říci, že Země je relativně pozdě příchozí na kosmické pódium a že mnoho duší žilo mnoho životů průzkumu a vývoje na jiných rovinách reality (planetách, dimenzích, hvězdných systémech atd..) Dávno předtím, než se Země vůbec narodila.

Pracovníci Světla jsou duše, které žily mnoho životů v těchto jiných rovinách, než se vtělili na Zemi. Toto je odlišuje od "pozemských duší", jak je budeme nazývat kvůli vhodnosti. Pozemské duše jsou duše, které se vtělily v hmotných tělech na Zemi poměrně brzy v jejich vývoji jako individualizovaných jednotek vědomí. Mohli bychom říci, že začaly svůj cyklus pozemských životů, když jejich duše byly ve stádiu dětství. V té době byly duše pracovníků Světla "dospělými". Překonaly už mnoho zkušeností a druh vztahu, který mají k pozemským duším, může být přirovnán vztahu rodiče a dítěte.

Vývoj života a vědomí na Zemi

Na Zemi byl vývoj životních forem úzce spjat s vnitřním vývojem pozemských duší. Ačkoli žádná duše není vázána na konkrétní planetu, je možné říci, že pozemské duše jsou domorodci vaší planety. Důvodem je skutečnost, že jejich růst a rozšiřování se přibližně shoduje s rozšiřováním životních forem na Zemi.

Když se zrodí individuální jednotky vědomí, jsou něčím podobným, jako jednoduché fyzické buňky, co se týká struktury a možností. Podobně jako mají jednotlivé buňky poměrně jednoduchou strukturu, jsou i vnitřní pohyby novorozeného vědomí průhledné. Ještě nevzniklo mnoho rozlišování. Svět možností mají u nohou, a to jak hmotný, tak duchovní. Rozvoj z nově narozené jednotky vědomí do druhu vědomí, které je sebe-reflexivní a schopné pozorovat a reagovat na své prostředí, můžeme zhruba přirovnat vývoji z jednobuněčného organismu na komplexní žijící organismus, reagující s prostředím různými způsoby.

Porovnáváme zde vývoj vědomí duše s biologickým vývojem života a neděláme to jen formou metafory. Ve skutečnosti biologický vývoj života, který nastal na Zemi, můžeme vidět v pozadí duchovní potřeby zkoumání a zkoušení na části pozemských duší. Tato touha po zkoumání přivolala do bytí bohatou rozmanitost životních druhů na Zemi. Jak jsme řekli, tvoření je vždy výsledkem vnitřních pohybů vědomí. I když evoluční teorie, tak, jak je v současnosti postavena ve vaší vědě, do určité míry správně popisuje vývoj životních druhů na vaší planetě, úplně zapomíná na vnitřní řízení, "skrytý" motiv v pozadí tohoto hluboko tvůrčího procesu. Šíření životních druhů na Zemi bylo způsobeno vnitřními pohyby na úrovni duše. Protože duch vždy předchází a vytváří hmotu.

Na začátku se pozemské duše vtělily do hmotných forem, které nejlépe vyhovovaly jejich ještě primitivnímu smyslu sebe: do jednobuněčných organismů. Po období získávání zkušeností a jejich začlenění do vědomí, nastala potřeba komplexnějších prostředků fyzického projevu. Tak byly do bytí vháněny komplexnější životní formy. Vědomí vytvořilo fyzické formy jako odpověď na vnitřní potřeby a touhy pozemských duší, jejichž kolektivní vědomí původně obývalo Zemi.

Vytvoření nových druhů a vtělení pozemských duší do jednotlivých členů těchto druhů představuje velký experiment života a vědomí. I když evoluce je řízena vědomím, a není řízena náhodou ani nehodou, neznamená to, že sleduje předem stanovenou linii vývoje. Důvodem je skutečnost, že vědomí samo o sobě je svobodné a nepředvídatelné.

Pozemské duše experimentovaly se všemi živočišnými druhy. Obývaly několik druhů fyzických těl, ale ne všechny zakoušely stejnou linii vývoje. Cesta vývoje duše je mnohem podivnější a dobrodružnější, než předpokládáte. Neexistují žádné zákony nad vámi nebo mimo vás. Vy jste svým zákonem. Takže například pokud toužíte vyzkoušet život z pohledu opice, můžete se v nějakém bodě času najít jak žijete v těle opice od narození nebo jako dočasný návštěvník. Duše, zejména mladá duše, dychtí po zkušenostech a projevu. Toto nutkání zkoumat slídí po rozmanitosti životních druhů, které rozkvétají na Zemi.

V rámci tohoto velkého pokusu života, znamenal vzestup lidského života začátek důležité etapy ve vývoji vědomí duše na Zemi. Než toto podrobněji vysvětlíme, budeme mluvit o etapách vnitřního vývoje duše obecně.

Vývoj vědomí: dětství, dospělost, stáří.

Pokud se podíváme na vývoj vědomí duše po tom, co se narodí jako individuální jednotka, vidíme, žeprochází zhruba přes tři vnitřní fáze. Tyto fáze jsou nezávislé na konkrétních rovinách reality (planeta, dimenze, hvězdný systém), na kterých se vědomí rozhodne bydlet nebo zkoušet.

1) Fáze nevinnosti (ráj)

2) Fáze ega ("hřích")

3) Fáze "druhé nevinnosti" (osvícení)

Tyto fáze lze obrazně přirovnat dětství, dospělosti a stáří.

Poté, co se duše narodí jako individuální jednotky vědomí, opustí oceánický stav jednoty, který si pamatují jako blažený a zcela bezpečný. Pak jdou zkoumat realitu zcela novým způsobem. Pomalu roste jejich uvědomění sebe a způsob, kterým se liší v porovnání se svými přáteli cestovateli. V této fázi jsou velmi vnímavé a citlivé, jak mladé dítě, které  se dívá na svět s doširoka otevřenýma očima, vyjadřujíc zvědavost a nevinnost.

Tuto fázi je možné nazvat rajskou, protože zážitek jednoty a bezpečí je stále čerstvý v paměti nově narozené duše. Jsou stále blízko domova, ještě se neptají na právo být tím, kým jsou.

Jak jejich cesta pokračuje, vzpomínka na domov slábne, protože se ponořují do různých druhů zkušeností. Na začátku ve fázi dětství je vše nové a vše je nekriticky vstřebáváno. Nová fáze nastupuje, když mladá duše začne zažívat sebe jako záchytný bod ve svém světě. Tehdy si skutečně začne uvědomovat, že existuje taková věc jako "já" a "jiný". Začne experimentovat s tím, jak může ovlivnit své prostředí, pokud bude jednat na základě tohoto uvědomění. Samotný pojem rozboru něčeho, co vychází z vašeho vlastního vědomí, je nový. Dosud existovalo jen víceméně pasivní přijímání toho, co plyne kolem. Nyní je v duši rostoucí pocit její moci ovlivňovat to, co zakouší.

To je začátek fáze ega.

Ego původně představuje schopnost používat vaši vůli na ovlivňování vnějšího světa. Prosím všimněte si, že původní význam ega je prostě ten, který umožňuje duši zakoušet sebe jako zcela oddělenou jednotku. Toto je přirozený a pozitivní vývoj v rámci vývoje duše. Ego není "špatné" samo o sobě. Má však sklon být rozpínavé a agresivní. Když Novorozená duše objeví svou schopnost ovlivňovat své prostředí, zamiluje se do ega. Hluboko dole v dozrávající duši je stále bolestivá vzpomínka, pamatuje si domov, pamatuje si ztracený ráj. Zdá se, že ego nese odpověď na tuto bolest, tuto touhu po domově. Zdá se, že umožňuje duši aktivně ovládnout realitu. Ego otráví stále mladou duši iluzí moci.

Pokud někdy existoval pád z milosti nebo pád z ráje, bylo to toto: mladé vědomí duše tak snadno svazuje nadšení možnostmi ega, příslibem moci. Avšak samotným účelem zrození vědomí jako individuální duše je zkoumat, zkoušet všechno, co je: ráj stejně jako peklo, nevinnost stejně jako "hřích". Takže pád z ráje nebyl "vadným tahem". Není s ním spojena žádná vina, jedině že byste věřili, že to tak je. Nikdo vás neobviňuje, kromě vás.

Když mladá duše dospěje, nastane posun k "sebestřednému" pozorování a zkoušení věcí. Iluze moci zvyšuje oddělenost mezi dušemi namísto propojenosti. Kvůli tomu vznikne v duši osamělost a pocit odcizení. Přestože si to skutečně neuvědomuje, duše se stane zápasníkem, bojovníkem o moc. Moc se zdá být jedinou věcí, která uklidní mysl - na chvíli.

Výše jsme odlišili třetí fázi vývoje vědomí duše: fázi osvícení, "druhou nevinnost" nebo stáří. Máme hodně co říct o této fázi a hlavně o přechodu z druhé do třetí fáze později v tomto seriálu. Nyní se vrátíme k našemu vyprávění o pozemských duších a objasníme, jak zapadá probuzení fáze ega do objevení se lidských bytostí na Zemi.

Pozemské duše vstupují do fáze ega: objevení lidských bytostí na Zemi.

Fáze, ve které pozemské duše zkoumaly rostlinný a živočišný život, je totožná s fází nevinnosti nebo ráje na vnitřní úrovni. Život vzkvétal na Zemi pod vedením a ochranou duchovních bytostí z andělských a dévických říší. (Devy pracují na éterické úrovni, tj. blíže k fyzickému světu než andělé). Éterické těla rostlin a živočichů byla nekriticky přístupná pečujícím a pečlivým mateřským energiím andělské a dévické říše. Neměla žádný sklon "osvobodit se" nebo odejít a najít si vlastní způsob, jak dělat věci. Stále zde byl velký smysl pro jednotu a harmonii mezi všemi živými věcmi.

Vzestup lidoopa však označil přechodný bod ve vývoji vědomí. V podstatě chůzí ve vzpřímené poloze a prostřednictvím rozvoje mozku získalo vědomí, které se usídlilo v lidské opici, lepší uchopení svého prostředí. Vědomí, které se vtělilo jako antropoid začalo zakoušet, jaké to je mít více kontroly nad svým přímým okolím. Začalo objevovat svou vlastní sílu, svou vlastní schopnost ovlivňovat své prostředí. Začalo zkoumat svobodnou vůli.

Tento vývoj nebyl náhodný. Byla to odpověď na vnitřní potřebu pociťovanou pozemskými dušemi, potřebu zkoumat individualitu na hlubších úrovních jako předtím. Rostoucí sebeuvědomění pozemských duší připravilo půdu pro vznik biologického hlediska člověka, lidské bytosti tak, jak ji známe.

Když byly pozemské duše připraveny vstoupit do fáze ega, umožnilo stvoření člověka těmto duším zakoušet životní formu se svobodnou vůlí. Také to znamenalo obdařit vtělené vědomí větším uvědoměním si "sebe" v protikladu k "druhým". S tím byla v této fázi ustanovena možnost konfliktu mezi "mým zájmem" a "tvým zájmem", "mou touhou" a "tvou touhou". Individualita se oddělila od "samozřejmé" jednoty, přirozeného řádu "dávání a přijímání" aby zjistila, jaké jiné cesty jsou dostupné. Toto znamenalo "konec ráje" na Zemi, ale žádáme vás, abyste to nepovažovali za tragickou událost, ale za přirozený proces stejně,  jako jsou např. období vašeho roku. Byl to přirozený vývoj událostí, který vám v konečném důsledku umožnil v tento den a věk dopad vyváženosti božství a individuality ve vašem bytí.

Když vědomí pozemských duší vstoupilo do fáze ega a začalo zkoumat jaké to je "být člověkem", stáhly se pomalu andělské a dévické vlivy do pozadí. Je v samotné podstatě těchto sil respektovat svobodnou vůli všech energií, které potkají. Nikdy neprojevují svůj vliv nezvaně. Takže vědomí ega získalo svobodnou vládu a pozemské duše se seznámily se všemi výhodami a slabinami moci. Toto také ovlivnilo rostlinné a živočišné království. Je možné říci, že vznikající energie bojovníka byla částečně pohlcena těmito ne-lidskými říšemi, které v sobě vytvořily pocit neklidu. Toto je dnes stále přítomné.

Když se pozemské duše dožadovaly nových prostor zkušeností, udělalo je to přístupnými také novým vnějším vlivům. Zde chceme upozornit hlavně na druhy mimozemských galaktických vlivů, které výrazně ovlivnily dospívající, ale stále ještě mladé pozemské duše. Právě v tomto okamžiku naší historie vstoupily na scénu i duše, které jsme nazvali Pracovníci Světla.

Galaktické vlivy na člověka a Zemi.

Pod galaktickými nebo mimozemskými vlivy máme na mysli vlivy kolektivních energií spojených s určitými hvězdnými systémy, hvězdami nebo planetami. Ve vesmíru existuje mnoho úrovní dimenzí existence. Planeta nebo hvězda může existovat v různých dimenzích, a to v rozmezí od hmotné až po více éterické dimenze. Obecně galaktické komunity, které ovlivnily pozemské duše, existovaly v méně "hustých" nebo hmotných zkušenostech, než existujete vy na Zemi.

Galaktické říše byly osídleny dospělými dušemi, které se narodily dávno před pozemskými dušemi a které byly ve vrcholu své ego fáze. Když byla Země osídlována všemi různými druhy životních forem a nakonec lidskou bytostí, sledovaly mimozemské říše tento vývoj s velkým zájmem. Rozmanitost a bohatství životních forem přitáhlo jejich pozornost. Cítily, že se tu děje něco speciálního.

Mezi různými galaktickými komunitami probíhalo po dlouhou dobu mnoho bojů. Toto byl v určitém smyslu přirozený jev, protože vědomí duší, které se na tom podílely, potřebovalo bitvy na to, aby zjistili všechno o sebestřednosti a moci. Zkoumaly fungování ega a jak postupovaly, staly se velmi zběhlými v manipulaci vědomí. Staly se odborníky v podřízení si jiných duší nebo komunit duší pod svoji vládu formou jemných a méně jemných psychických nástrojů.

Zájmy, které hájily galaktické komunity na Zemi, byly hlavně egocentrické. Cítily tam možnost rozšířit svůj vliv novými a mocnými způsoby. Mohli bychom říci, že v tom bodě dosáhly intergalaktické bitvy mrtvý bod. Když mezi sebou znovu a znovu bojujete, dosáhnete po chvíli určitý druh rovnováhy, takříkajíc rozdělení zón moci. Znáte se navzájem tak dobře, že víte kde je místo pro čin a kde není. Situace dospěla v tomto ohledu do slepé uličky a galaktičtí nepřátelé doufali v nové možnosti na Zemi. Mysleli si, že Země by mohla poskytnout fázi obnovy bitvy a překonání bezvýchodné situace.

Způsob, kterým se galaktické komunity snažily projevit svůj vliv na Zemi, byla manipulace vědomí pozemských duší. Pozemské duše byly poměrně přístupné jejich vlivu, když vstoupily do své fáze ega. Než tak učinily, byly imunní vůči jakékoliv mocí motivované vnější síle, neboť samy neměli sklon vyvíjet moc. Jste imunní vůči agresi a moci, když ve vás není nic, na co by se mohly tyto energie připojit. Takže galaktické energie nemohly přistoupit k pozemským duším dříve, než se tyto duše samy rozhodly zkoumat energie moci.

Přechod do fáze ega udělal pozemské duše zranitelnými, protože kromě jejich záměru zkoumat vědomí ega, byly stále velmi nevinné a naivní. Takže pro galaktické mocnosti nebylo těžké uvalit své energie na vědomí pozemských duší. Způsob, kterým operovaly, je manipulace vědomí a kontrola mysli. Jejich technologie byly velmi sofistikované. Měly většinou psychické nástroje (podobné vymývání mozku prostřednictvím podvědomých hypnotických sugescí). Operovaly na psychických a astrálních úrovních, ale ovlivňovaly lidské bytosti až po hmotnou / fyzickou úroveň těla. Ovlivňovaly vývoj lidského mozku a zužovaly rozsah zkušeností dostupných lidským bytostem. Podstatně stimulovaly vzorce myšlenek a emocí spojené se strachem. Strach už byl přítomen ve vědomí pozemských duší jako výsledek bolesti a touhy po domově, které ve svém nitru nese každá duše. Galaktické mocnosti vzaly tento existující strach jako svůj výchozí bod pro obrovské zvětšení energií strachu a podřízenosti v myslích a emocích pozemských duší. To jim umožnilo ovládat lidské vědomí.

Galaktičtí bojovníci se následně pokusili porazit své předcházející galaktických nepřátele prostřednictvím lidské bytosti. Zápas o moc nad lidstvem byl zápasem mezi starými galaktickými nepřáteli, který použili lidské bytosti jako své slaměné muže.

Něžný smysl pozemských duší pro individualitu a samostatnost byl odříznut na svém počátku tímto násilným zásahem, touto válkou o srdce lidstva. Avšak galaktičtí zasahovatelé jim nemohli opravdu jejich svobodu vzít. Jakkoliv byl masivní mimozemský vliv, božská podstata uvnitř každého individuálního vědomí duše zůstala nezničitelná. Duši není možné zničit, avšak její svobodná a božská podstata může být zahalena po dlouhou dobu. Toto souvisí se skutečností, že moc nakonec není reálná. Moc vždy dosahuje svých cílů prostřednictvím strachu a nevědomosti. Ta může jen skrýt a zahalit věci, ale nemůže opravdově nic vytvořit ani zničit.

Kromě toho tento samotný útok na pozemské duše nepřinesl na Zemi jen temnotu. Nepozorovaně spustil hluboké změny ve vědomí galaktických bojovníků: změnu k další fázi vědomí: osvícení nebo "druhé nevinnosti".

Galaktické kořeny duší pracovníků Světla.

Jak je pojem duše Pracovníka Světla svázaný s touto minulostí? Než se přišli na zem inkarnovat do lidských těl, obývali po dlouhou dobu duše pracovníků Světla několik hvězdných systémů. V termínech třífázového rozvoje, strávili tam velkou část své dospělosti. Bylo to v této fázi, když zkoumali vědomí ega a všechny záležitosti moci s tím spojené. Byla to fáze, ve které zkoumali temnotu a v níž ve velkém zneužívali svou moc.

V této galaktické fázi byli Pracovníci Světla spolutvůrci lidské bytosti při tom, jak se rozvíjela. Stejně jako jiné galaktické síly, i oni měli záměr využít člověka jako loutky, aby získali nadvládu v jiných částech vesmíru. Je těžké vysvětlit techniky, které galaktické mocnosti využívaly ve svých bitvách, protože neodpovídají ničemu ve vašem světě, alespoň ne v míře, do které je zdokonalili. V podstatě, galaktické vojenské technologie byly založené na nehmotné vědě energie. Znali sílu duše a věděli, že vědomí vytváří fyzickou realitu. Jejich metafyzika byla vhodnější než materialistické pojetí, které vzali za své vaši současní vědci. Protože vaše zavedená věda považuje vědomí za výsledek materiálního procesu místo opačného směru, nemůže pochopit kreativní a příčinné síly mysli.

V kromaňonském věku duše pracovníci světla zasáhli do přirozeného vývoje člověka na genetické úrovni. Měli bychom si představit toto genetické narušení jako proces manipulace shora dolů, vtiskli do lidského mozku / vědomí určité myšlenkové formy, které ovlivnily fyzickou, buněčnou úroveň organismu. Výsledkem těchto myšlenkových značek bylo, že do lidského mozku byl instalován robotický, mechanický prvek, který odebral část přirozené síly a sebe uvědomění lidské bytosti. Byl to umělý implantát, který učinil člověka vhodnějším nástrojem pro mimozemské strategické cíle.

Zasahováním do vývoje života na Zemi tímto způsobem narušili Pracovníci Světla přirozený směr věcí. Nerespektovali celistvost pozemských duší, které osídlili jako vyvíjející se lidský druh. Svým způsobem je okradli o jejich nově získanou svobodnou vůli.

Existuje smysl, podle kterého nikdo nemůže okrást žádnou duši o svobodnou vůli, jak jsme naznačili na konci posledního odstavce. Avšak z praktického hlediska, kvůli mimozemské převaze na všech úrovních, ztratily pozemské duše do značné míry svůj smysl pro sebe-určení. Pracovníci Světla se dívali na lidské bytosti jako na nástroje, v podstatě jako na věci, které jim pomohly naplnit jejich cíl. V této fázi nebyli připraveni respektovat život jako cenný sám o sobě. Nepoznali v "druhých" (svých nepřátelích nebo svých otrocích) živou duši jako sebe.

Nyní nemá žádný smysl vynášet o tomto nějaké soudy, protože všechno je částí velkého a hlubokého vývoje ve vědomí. Na nejhlubší úrovni neexistuje žádná vina, jen svobodná volba. Nejsou žádné oběti ani pachatelé, nakonec existuje jen zkušenost.

Vy, duše pracovníků Světla, kteří jste kdysi pracovali s těmito temnými prostředky útlaku, jste později sami sebe soudili velmi přísně za své skutky. Dokonce i nyní nesete ve svém nitru velmi hluboký pocit viny, který si částečně uvědomujete jako pocit, že nejste dost dobří, ať děláte cokoliv. Tento pocit pochází z nedorozumění.

Je důležité pochopit, že Pracovník Světla není prostě něco, čím jste nebo nejste. Je to něco, čím se stáváte, když procházíte cestou zkušeností: zakoušející světlo a temnotu. Bytí světlem a temnotou. Pokud bychom vás měli pojmenovat, nazvali bychom vás Kristovské duše místo Pracovníci Světla.

Zažili jste někdy zkušenost, že chyba, kterou jste udělali, nakonec změnila věci pozitivním a nečekaným způsobem? Něco podobného nastalo jako výsledek galaktického narušení se Zemí a lidstvem. V procesu vtlačování svých energií pozemským duším vytvořily galaktické síly ve skutečnosti na Zemi velký tavicí kotel vlivů. Mohli byste říci že bojující prvky různých galaktických duší byly implantovány do lidstva jako rasy, a proto nutily lidskou bytost najít cestu jejich sjednocení nebo přivedení na mírové soužití. Ačkoli toto výrazně zkomplikovalo cestu lidských duší, nakonec to vytvořilo nejlepší šanci na pozitivní průlom, cestu ven z patové situace, které dosáhly galaktické konflikty.

Pamatujte: všechny věci jsou vzájemně propojeny. Existuje úroveň, na níž pozemské duše a galaktické duše byly a jsou řízeny stejným záměrem. Toto je andělská úroveň. Každá duše je v nejhlubším jádru anděl. (Viz kapitola Čas, multidimenzionalita a vaše světelné jam str.103). Na andělské úrovni stejně galaktičtí bojovníci jako pozemské duše souhlasili, že se zapojí do kosmické dramatu, nastíněném výše.

Galaktický zásah nejenže "napomohl" Zemi stát se tavícím kotlem, tak jak bylo určeno, ale také to označilo začátek nového druhu vědomí v galaktických bojovnících. Nepředvídanými způsoby to označilo konec fáze ega, konec dospělosti pro ně, a začátek něčeho nového.

Konec fáze ega pro Pracovníky Světla.

Intergalaktické války dosáhly mrtvého bod ještě dříve, než Země přišla do hry. Když byla bitva obnovena na Zemi, byla ve skutečnosti na Zem přesunuta. Galaktické duše se pomalu stáhly do role pozorovatele. V této roli si začaly být vědomy určitého druhu únavy ve svém bytí. Pocítily v sobě prázdnotu. Ačkoli bojování a bitvy pokračovaly, už jich tolik nefascinovaly jako kdysi. Začaly si pokládat filozické otázky jako: co je smyslem mého života, proč celou dobu bojuji, dělá mě moc opravdu šťastnou? S vynořením těchto otázek se stala jejich únava z války silnější.

Galaktičtí bojovníci se postupně blížili ke konci jejich fáze ega. Nevědomky přenesli energii ega a mocenské boje na Zemi, na místo, které bylo energeticky otevřeno pro tyto energie. Lidské duše v té době teprve začínaly objevovat ego-fázi vědomí. 

Ve vědomí galaktických bojovníků bylo vytvořen prostor: prostor pro pochybnost, prostor pro zamyšlení. Vstoupili do proměnlivé fáze, kterou popíšeme rozlišením následujících kroků:

1. Být nespokojený s tím, co nabízí vědomí založené na egu, touha po "něčem jiném", začátek konce

2. Být si vědom svých vztahů k vědomí založenému na egu, rozpoznání a uvolnění emocí a myšlenek, které s ním přicházejí: prostředek konce

3. Nechat staré energie založené na egu v sobě umřít, odhodit kuklu, stát se svým novým já: konec konce.

4. Probuzení vědomí založeného na srdci ve vás, motivovaného láskou a svobodou, pomáhat druhým uskutečnit jejich přechod.

Tyto čtyři kroky znamenají přechod od vědomí založeného na egu k vědomí založenému na srdci. Prosím mějte na paměti, že jako Země a lidstvo, tak i galaktické říše procházejí touto fází, jen ne najednou.

Planeta Země nyní prochází krokem 3. Mnoho z vás, Pracovníků Světla, také prochází krokem 3, v souladu s vnitřním zemským procesem. Někteří z vás stále čelí bodu 2, a jsou někteří kteří přešli na krok 4, zakoušejíc tak nádheru radosti a inspirace ze srdce.

Velké části lidstva však netouží vůbec uvolnit vědomí založené na egu. Ještě nevstoupili do fáze 1 přechodu. Toto není něco, co by bylo třeba kritizovat, soudit nebo pro to truchlit. Snažte se dívat na to jako na přirozený proces jako je např. růst rostlin. Nesoudíme rostlinu za to, že je v rozpuku namísto toho, aby již byla v plném květu. Zkuste to vidět v tomto světle. Tvorba morálních soudů o ničivých účincích vědomí založeného na egu ve světě je založena na nedostatečném vhledu do duchovního pohybu. Navíc to oslabuje vaši vlastní sílu, protože hněv a zklamání, které někdy cítíte při sledování zpráv nebo čtení novin, nemohou být přeměněny na něco konstruktivního. Jen vás to vyčerpává a snižuje úroveň vašich vibrací. Snažte se vidět věci s odstupem, z pozice důvěry. Snažte se intuitivně vnímat spodní proudy v kolektivním vědomí, věci, které sotva budete číst nebo slyšet v médiích.

Nemá žádný smysl snažit se měnit duše, které jsou stále chyceny v realitě vědomí založeného na egu. Ony nechtějí vaši "pomoc", protože ony ještě nejsou otevřené pro energie založené na srdci, které si vy - Pracovníci Světla - přejete s nimi sdílet. I když vám se zdá, že potřebují pomoc, pokud ji nechtějí, tak ji nepotřebují. Je to tak jednoduché.

Pracovníci Světla celkem rádi dávají a pomáhají, ale často ztrácejí svou soudnost v této oblasti. Toto vede k plýtvání s energií a může to vyústit do sebepochybností a zklamání na straně Pracovníka Světla. Prosím, použijte zde svou rozlišovací schopnost, protože touha pomoci se může tragicky stát pastí pro Pracovníky Světla, která jim brání skutečně dokončit krok 3 přechodu. (K pojmu "pomáhání" se diskutuje později v kapitole .. a v channelingu "Pasti na cestě k přeměně na léčitele" část II).

Dokončíme nyní náš popis Pracovníků Světla na konci jejich fáze ega. Jak jsme řekli, v té době jste vy, spolu s jinými galaktickými vlivy zasahovali do vývoje lidstva, když vznikala podoba moderního člověka. Když jste začali více a více hrát roli pozorovatele, stali jste se unavenými z boje.

Moc, o kterou jste tak dlouhou dobu usilovali, vyústila do druhu nadvlády, která zničila jedinečné a individuální kvality, těch kterým jste vládli. Takže nic nového nemohlo vstoupit do vaší reality. Zabili jste vše, co bylo "jiné". Tento způsob postupu udělal po chvíli vaši realitu statickou a předvídatelnou. Když jste si uvědomili prázdnotu v boji o moc, vaše vědomí se otevřelo novým možnostem. Objevila se touha po "něčem jiném".

Dokončili jste krok 1 přechodu do vědomí založeného na srdci. Energie ega, které volně vládly po věky, se usadily a uvolnily prostor pro "něco jiného". Ve vašem srdci se probudila nová energie, jako něžný kvítek. Jemný tichý hlásek k vám začal promlouvat o "domově" –místě, které jste kdysi poznali, ale ztratili jste jeho stopu během své cesty. Pocítili jste v sobě touhu po domově.

Stejně jako pozemské duše jste kdysi zakoušeli oceánický stav jednoty, ze kterého se rodí každá duše. Postupně jste se vyvíjeli z tohoto oceánu jako individuální jednotky vědomí. Jako tyto "malé duše" jste měli velké nadšení pro výzkum, a zároveň jste nesli uvnitř bolestnou vzpomínku na ráj, který jste museli zanechat za sebou.

Poté, co jste vstoupili do ego-fáze vědomí, byla tato bolest stále ve vás. To, oč jste se v podstatě pokoušeli, bylo zaplnit toto prázdné místo ve svém srdci mocí. Snažili jste se sebe naplnit hraním hry boje a dobývání.

Moc je energie, která je nejvíce v rozporu s jednotou. Projevováním síly se izolujete od "druhých". Tím, že bojujete o moc, se ještě více vzdaluje od domova: vědomí jednoty. Skutečnost, že moc vás odvádí pryč od domova místo aby vás k němu přiblížila, byla před vámi po dlouhou dobu skrytá, protože moc je silně propojena s iluzí. Moc dokáže snadno skrýt svou pravou tvář před naivní a nezkušenou duší. Moc vytváří iluzi hojnosti, naplnění, uznání a dokonce lásky. Fáze ega je neomezeným průzkumem oblasti moci: vítězství, prohry, zápasení, nadvlády, manipulace, bytí pachatelem a bytí obětí.

Na vnitřní úrovni je v této fázi duše rozervána na kusy. Fáze ega představuje útok na celistvost duše. Celistvostí máme na mysli přirozenou jednotu a integritu duše. Vstupem do vědomí založeném na egu, se dostává duše do stavu schizofrenie. Ztrácí svou nevinnost. Na jedné straně duše bojuje a dobývá, na druhé straně zjišťuje, že je nesprávné poškozovat a ničit jiné žijící bytosti. Není to až tak nesprávně podle některých objektivních právních předpisů nebo soudců. Ale duše si podvědomě uvědomuje, že dělá něco, co je v protikladu s její vlastní božskou podstatou. Přirozeností její vlastní podstaty je tvořit a dávat život. Když však duše působí z pozice touhy po osobní moci, vynoří se hluboko v ní pocit viny. Znovu opakujeme: neexistuje žádný vnější rozsudek pro duši, která hlásá, že je vinná. Duše sama si uvědomuje, že ztrácí svou nevinnost a čistotu. Zatímco duše sleduje moc na vnější straně, zevnitř ji požírá rostoucí pocit nehodnosti.

Fáze vědomí založená na egu je přirozená fáze na cestě duše. Ve skutečnosti tato fáze znamená plné poznání jednoho aspektu duše: vůle. Vaše vůle tvoří most mezi vnějším a vnitřním světem. Vůle je ta část vás, která zaměřuje energii vaší duše do hmotného světa. Vůle může být inspirována touhou po moci nebo touhou po jednotě. Když duše dosáhne konec fáze ega, stane se vůle více a více rozšířením srdce. Ego (neboli osobní vůle) není zničeno, ale plyne v souladu s moudrostí srdce a inspirace. V tomto bodě ego radostně přijímá srdce jako svého duchovního průvodce. Přirozená celistvost duše je obnovena.

Když jste vy, duše pracovníků Světla, přišli do kroku 2 přechodu od ega k vědomí založenému na srdci, cítili jste upřímnou touhu napravit to, co jste udělali nesprávně na Zemi. Uvědomili jste si, že jste zle zacházeli s živými lidskými bytostmi na Zemi a že jste překazili volné vyjádření a vývoj pozemských duší. Uvědomili jste si, že jste znásilnili samotný život tím, že jste se pokusili manipulovat a ovládat jej podle vašich potřeb. Chtěli jste uvolnit lidské bytosti z pout strachu a omezení, které přinesly mnoho temnoty do jejich životů, a cítili jste že můžete v tomto ohledu provést více tím, že se sami vtělíte do lidských těl. Takže jste se vtělili do lidských těl, jejichž genetické složení bylo částečně vytvořeno vámi, za účelem přeměny vašich výtvorů zevnitř. Duše, které šly na zem s tímto posláním, měly v úmyslu šířit Světlo do jejich vlastních zmanipulovaných výtvorů.

Proto se také nazýváte Pracovníky Světla. Vy jste se rozhodli udělat toto - zaplést se do celé řady pozemských životů - kvůli obrozenému smyslu pro odpovědnost a také z naléhavého pocitu v srdci - a nabrat tuto karmickou zátěž na sebe, abyste byli schopni úplně opustit minulost.

Pracovníci Světla se vtělují na Zemi.

Když jste se vtělili na Zemi, právě jste začali přechod od vědomí založeného na egu k vědomí založenému na srdci.Načrtli jsme tento přechod jako složený ze čtyř kroků. Udělali jste svůj první krok když jste si uvědomili, že toužíte po "něčem jiném", něčem odlišném od boje o moc, který naplňoval vaše životy předtím.

Ten boj poskytoval vašim životům účel a smysl po značnou dobu. Vaše fascinace mocí vás vedla k tomu, abyste využili lidskou bytost jako loutku ve vašich galaktických bitvách. Tohoto se zúčastnila všechna galaktické impéria. Ale když byly válečné energie přesunuty na Zemi s člověkem jako jejich hřištěm, stali jste se více pozorovatelem a stáhli jste se z přímých bojů. Sledovali jste to, co probíhá na Zemi. Viděli jste lidskou bytost jak se vyvíjí v něco, do stavu bytosti, kterého jste dosáhli dávno předtím. Stali jste se pokročilými bojovníky s vytříbeným metodami psychické manipulace a bojování. Člověk s vašimi genetickými implantáty v sobě se měl stát stejným.

Tyto genetické implantáty způsobily v lidské bytosti vysokou úroveň mentálního rozvoje. Působení přirozených instinktů a pocitů bylo víceméně potlačeno ve prospěch fungování myšlení a uvažování.

Vzpomínali jsme, že galaktické vlivy způsobily v lidské bytosti vysokou úroveň strachu. Ve skutečnosti byl tento prvek strachu blízko propojený s přílišným důrazem na myšlení. V rovnovážném stavu je strach překonán nebo vložen do perspektivy vašimi přirozenými intuitivními schopnostmi a vaší schopností cítit, co je správné nebo vhodné udělat.Nicméně, když se do popředí dostane schopnost myšlení, strach má tendenci být posílen, protože myšlení se opírá o mechanický logický proces, který nedovoluje intuici nebo cítění vstoupit do činnosti. Když je schopnost myšlení krmena emocemi strachu, má tendenci zdivočet a tvořit šílené nápady, nápady o ovládání všeho a všech. Diktátorské režimy jsou příkladem takovéhoto zdivočení schopnosti myšlení.

Odpovědí na strach nikdy není myslet víc. Odpovědí je myslet méně a důvěřovat toku života. Znamená to upadnout zpět do stavu milosti, který je vaším dědictvím. Je to uvolnění místo svírání a držení.

Když se v duších pracovníků Světla končila fáze ega, otevřeli jste se novému způsobu bytí. Intuitivně jste sáhli po energii srdce. Ve skutečnosti jste hledali druh kreativity, který překračoval hraní s mocí. Zjistili jste, že hraní s mocí je destruktivní. Ve skutečnosti nemohlo vytvořit nic nového, protože zabilo a pohltilo vše, co bylo "jiné".

Tím, že jste se pokoušeli ovládat a vládnout životu, ať už uvnitř nebo venku vás, jste se vlastně pokoušeli realitu udělat neměnnou a předvídatelnou. Nakonec jste zjistili, že moc je neuvěřitelně nudná.

Když jste si toto uvědomili, zjistili jste, že vaše skutečná touha nebyla mít moc, ale být opravdu kreativní. Být opravdu kreativní znamená dotýkat se vašeho vlastního božství.

Jelikož jste božské bytosti, ať děláte nebo neděláte cokoliv, vždy vytváříte jistý druh reality. Kreativita je vaše nejhlubší podstata. Ve fázi ega jste zkoumali možnost popřít vaši pravou podstatu. Vskutku toto je na určité úrovni kreativní činnost, trochu zvráceným způsobem. Avšak být skutečně kreativní znamená tvořit v souladu se životem a ne v souladu se smrtí.

Když na vás dopadlo toto uvědomění, probudila se vzpomínka na "domov". Nejasné připomenutí stavu čisté a blažené jednoty opět vstoupilo do vašeho vědomí a vy jste věděli, že tohle bylo jaksi klíčem k vašemu štěstí. Ale cítili jste se bezmocní a nevědomí, protože jste neměli zdání, jak s tím naložit. Věděli jste, že ego nemělo odpověď, ale ještě jste nevstoupili skutečně do říše vědomí založeného na srdci.

Ve stejné době se ve vás vynořily rostoucí pocity viny a výčitky svědomí v souvislosti s tím, co jste provedli lidským bytostem na Zemi.

Hlavně na Zemi existovaly nádherné příležitosti pro svobodné sebevyjádření vědomí mnoha rozličnými způsoby. Země byla určena k tomu, aby se stala Sjednotitelem různých energií, tavícím kotlem, ve kterém mohou různé a dokonce protikladné energie dosáhnout koexistenci v harmonii. Energetické hřiště Země bylo vytvořeno, aby se stalo domovem velmi různorodé množiny energií.

Rozdíl mezi žitím na Zemi a žitím na jiných místech ve vesmíru, ať už na fyzických nebo astrálních úrovních, je obrovská pestrost energií přítomných na Zemi. Navíc tato pestrost nejenže je přítomna jako obrovský rozsah životních forem či druhů, ale je ve skutečnosti přítomna uvnitř jediné bytosti, lidské bytosti. Lidská bytost je schopna obsáhnout spektrum energií, které má širší rozsah než je schopna jakákoliv jiná bytost. Máte v sobě energii vraha a světce, energii dítěte, dospělého a starce, energii muže a ženy, energii aktivity a pasivity, energii racionální a emocionální, energii vody, vzduchu, ohně a země atd.. Toto se vám jako lidské bytosti může zdát prosté nebo prostě přirozené, ale pro každou jinou bytost ve vesmíru je to docela slušný výkon. Je docela slušný výkon prostě být člověkem i aniž byste dělali něco osobité.

Ale nejvíce jedinečnou kvalitou lidské bytosti je schopnost spojit energie, které se zdály být předtím neslučitelné. Člověk byl navržen nejen na to, aby obsahoval všechny tyto různé energie, ale aby byl prostředníkem, stavitelem mostů mezi nimi.

Důvodem, proč Duch nebo Bůh nebo Vše-co-je, přišel s konceptem lidské bytosti je, že vesmír se zamotal do zaseklé situace. Když vědomí zkoumalo život mimo jednoty, snažilo se vyzkoušet různé životní formy, na různých rovinách a místech vesmíru. Když duše vyzkoušela všechno v rámci určité formy života, odešla - ve smyslu že se v ní dále  neinkarnovala - a šla do jiných životních forem, které odpovídaly jejím specifickým potřebám. Neexistovala žádná potřeba transformovat energii, pokud žila v určité životní formě. Když jste chtěli změnu, vyměnili jste těla.Tím důvodem nebylo to, že by byly duše líné nebo plytké. Většina těl, v rozsahu hustoty od fyzických po astrální, nabízela omezený rozsah zkušeností a tím také omezené možnosti růstu nebo přeměny během bytí v těle. Tělo nemůže nést tak mnoho různých energií. Například když jste žili na vodní planetě, kde jste se vtělili jako vodní bytost, umožnilo vám to zkoušet přirozenost vody všemi možnými způsoby. Pocit bytí tekutým, nefixovaným, plynoucím, pohyblivým je opravdu nádherný. Ale když jste chtěli vyzkoušet jaké to je být pevným a nehybným, museli jste opustit toto tělo a žít po nějakou dobu uvnitř hory. Také když jste žili jako galaktické bytosti hledající sílu, nemohli jste opravdu změnit vaše vědomí v tomto těle.

Důsledkem tohoto omezeného nebo specializovaného rozsahu zkušeností v určitém těle bylo to, že se stvořený svět životních forem zasekl. Nemohl růst nebo se rozšiřovat a stal se jakoby uzamčeným do určitého druhu stagnace.

Jedinečnou silou lidské bytosti je schopnost obsáhnout široký rozsah energií a dovést je do stavu tvůrčí, ne statické, rovnováhy. Ve skutečnosti tato síla je rovna schopnosti proměnit temnotu na světlo, tj. síla duchovní alchymie. To, co přináší původně protikladné energie do stavu dynamické harmonie je Kristova energie která udržuje jednotu na tváři duality. Je to tatáž energie, která přeměňuje temnotu jejím přijetím a proto umožňuje strachu, aby se proměnil na radost. Kristova energie je "třetí energie", která sjednocuje přijetím. Její alchymistická síla leží v její schopnosti být všeobjímající, všepřijímající a bez strachu.

Vy jako lidské bytosti jste jedinými bytostmi, které mají tuto schopnost duchovní alchymie. Ani rostliny, ani zvířata, ani andělé, ani "temní páni" nemají tuto moc.

Všechny duše mohou zkusit jaké to je být světlem, jaké to je být temnotou, jaké to je být všemi různými bytostmi, které žijí ve vesmíru, ale nemohou zkusit, jaké to je proměnit temnotu na světlo a zůstat při tom v dané životní formě. Nedokáží si představit, jaké to je změnit se na vnitřních úrovních takovým způsobem, že si pro sebe vytvoříte různé fyzické a duchovní reality během života.

Duše, které jsou inkarnované v jiných než lidských životních formách si také "vytvářejí svou realitu" a mají svobodnou vůli, ale mají méně možností obsáhnout velmi odlišné nebo dokonce protikladné stavy vědomí, pokud zůstávají ve stejném těle, ve stejném (lidském) těle. Vy jako lidé, jste stavitelé mostů, neboli duchovní alchymisté, a to dělá Zemi a člověka jedinečnými.

Vrátíme se nyní k našemu vyprávění o duších pracovníků Světla, kteří měli mučivé a lítostivé pocity v souvislosti s jejich zásahem do lidské bytosti. Uvědomili si, že na Zemi byla ustanovena zcela nová hra, hra plná příslibů, kterou pro své vlastní účely udusili, jak nejlépe věděli. Cítili kvůli tomu bolest. Na jisté úrovni také zjistili, že si svými sobeckými činy zablokovali svou vlastní duchovní cestu ke světlu a pravému štěstí.

Když jste se probudili ze svého ego-spánku, viděli jste, že Země byla takovýmto překrásným místem, zelená planeta hemžící se životem. To ve vás rozhýbalo hluboké vzpomínky. Byli jste přítomni na úplném počátku života na Zemi. Zem ještě neztratila svou nevinnost. V těch dávných dobách před vaším pádem do vědomí bojovníka, byli jste částí ráje na Zemi jako andělské bytosti, které živily a staraly se o život. Byli jste anděly v Rajské Zahradě. Dokonce i když jste později působili svou temnou stranou jako galaktičtí bojovníci, také jste na Zemi působili svým světelným a čistým aspektem v starobylých dobách, kdy jste připravovali planetu na příchod pozemských duší. Přispěli jste k rozkvětu zelené planety a na určité úrovni jste o tom věděli, když jste vystoupili z vaší válečnické fáze vědomí. Věděli jste, že jste ničili to, co jste živili a pomáhali stvořit.

Když jste si uvědomili příslib a nádheru Země, cítili jste vnitřní nutkání jít tam dolů a obnovit to, co jste zničili. Vtělili jste se do lidských těl se záměrem přinést světlo a tvoření hodnot založených na srdci v prostředí, které bylo v podstatě ovládané egoistickými hodnotami. Chceme trochu rozšířit tento motiv přinášení světla, protože je na něm něco, co ve vás často vytváří zmatek a nepochopení.

Když jste se vy, Pracovníci Světla, vtělili na Zem, začali jste vlastně vnitřní proces přeměny, na základě kterého byste dokončili váš vlastní přechod od vědomí založeného na egu k vědomí založeném na srdci. Nastoupili jste na cestu opuštění vědomí založeného na egu, a život na Zemi vám poskytl možnost vypořádat se s tím, co ve vás z energie založené na egu zůstalo. Energie, které jste si přáli v sobě vyčistit, jste měli najít v téže bytosti, kterou jste manipulovali a v níž nyní setrváváte: v lidské bytosti, ve vás samotných.

Váš nejhlubší motiv pro příchod na Zem bylo vyrovnat se s vaší vlastní vnitřní temnotou, a souhlasili jste s tím, že se setkáte s touto temnotou ve svém nitru jako lidská bytost. Přestože si často myslíte, že jste tady, abyste pomáhali druhým nebo abyste pomáhali Matce Zemi, nejzásadnějším důvodem, proč jste tady, je to, abyste se sami vyléčili. Toto je vaše skutečná světelná práce. Vše ostatní je druhořadé.

Na nejhlubší úrovni si vaše duše přály nést odpovědnost za temnotu, kterou šířily. Avšak nést odpovědnost za vaši temnou stranu je v zásadě samotářský podnik. Nezahrnuje druhé, abyste jim pomáhali nebo je léčili. Jde jen o vás. Budete druhým v tomto procesu pomáhat, ale to je druhotný efekt. Je důležité si uvědomit na tomto místě správné pořadí věcí, protože máte tendenci být příliš snaživí v pomáhání druhým. Toto nadšení pomáhat druhým se často stává pastí, protože vaše energie se zaplétá s druhou osobou a velmi často se pak cítíte ochuzeni a zklamaní. Prosím pamatujte si: dávat více než dostávat není vznešené nebo založené na srdci, je to prostě chyba. Touto chybou je, že si myslíte, že jste částečně zodpovědni za situaci nebo stav mysli někoho jiného. To není pravda. Každý je zodpovědný za své vlastní štěstí nebo neštěstí. A toto je vskutku požehnání, protože to všem poskytuje moc tvořit a proto i měnit svou vlastní realitu.

Nejste tu proto, abyste napravili jiné lidí nebo Matku Zemi. Jste tu, abyste vyléčili hluboké rány ve vlastní bytosti. Prosíme, dohlížejte na tento úkol a vše ostatní se dostane na své místo bez jakéhokoliv úsilí na vaší straně.

Když jste přišli na Zemi a inkarnovali jste se to lidských těl, měli jste sklon bojovat s energiemi, které jste chtěli překonat. V tom stádiu jste byli v paradoxní situaci. Na jedné straně jste věděli, že chcete "něco jiného" než moc a nenáviděli jste sami sebe za to, že jste předtím jednali nesprávně. Ale nebyli jste osvobozeni od toho, co jste v sobě nenáviděli. Nebyli jste ještě osvobozeni od nadvlády ega. Když jste přišli na zem, měli jste tendenci zlobit se na temnotu, zlobit se na ni. Paradoxem je, že jste chtěli porazit egoistické energie bojem, stejnou energií, které jste se chtěli zbavit.

Ještě jste si nebyli vědomi skutečných dopadů vědomí založeného na srdci. Když pozorujete ze srdce, neexistuje bitva mezi Dobrem a Zlem. Realita srdce obě přesahuje. Srdce neodporuje temnotě. Vědomí založené na srdci je založeno na přijetí všeho, všeho co existuje. Je to druh vědomí, které opustilo myšlenku, že boj cokoliv vyřeší.

Přestože jste toužili po mírovém ne-bojovém způsobu nakládání s realitou, neměli jste žádné zkušenosti se skutečným prožíváním tohoto ideálu. Byli jste opravdu v jakési "mezi-zóně", na kousku země nikoho - spíše jako když vstoupíte do nové říše vědomí.

Tak jste začali dělat všechny druhy "chyb" ve smyslu, že jste upadali zpět do způsobů bytí, které jste chtěli opustit. Snažili jste se změnit nebo přestavět každého jednotlivce a každou skupinu, která projevovala egoistické chování nebo uznávala hodnoty založené na egu. Avšak oni na vás reagovali agresivně, často dokonce ani nechápali, co se jim snažíte zprostředkovat. Pracovníci Světla byli po staletí pronásledováni jako čarodějnice, neznabozi nebo političtí agitátoři. Zdálo se, že jsou vedeni ideály, na které svět nebyl připraven. Zdáli se být odlišnými a vydělenými. Obyčejně se setkávali s velkým odporem.

To, co se stalo pak, bylo to, že poté, co jste hráli v galaktických říších po dost dlouhou dobu roli pachatele, přešli jste do role oběti.Váš "duchovní hněv" vyvolal hněvivé reakce z vašeho prostředí a stali jste se obětí, zažívající ponížení, hlubokou bolest a bezmoc. Trauma způsobená opakovaným odmítnutím a vyhnanstvím po několik životů zanechala ve vaší duši hluboké jizvy. Skončili jste s pocitem bezmoci a nepřijatelnosti. Mnozí z vás se v tomto životě cítíte unaveně a toužíte po domově ve více milujícím a smysluplném světě.

Je důležité abyste si uvědomili, že role oběti je opravdu jen úloha, kterou hrajete. Je to jeden možný způsob interpretace faktů, ale je úzký a narušený. Nejste oběť ani pachatel. Jste vědomí duše, které pro sebe vytvořilo úkoly, aby je samo mohlo na chvíli hrát.

Opravdu nejste obětí materiálně smýšlejícího sobeckého světa.

Ve skutečnosti vám vaše setkání s agresivními a nespolupracujícími energiemi v mnoha vašich životech prostě zrcadlily zpět vaši vlastní svázanost s vědomím založeném na egu, vaši vlastní závislost na něm. Pokud chcete dosáhnout výsledků prostřednictvím boje, energie boje se k vám vrátí zpět. To je / byla vaše vlastní energie, která se k vám vracela! A to je jediný význam karmy.

Sklon bojovat se "zlem" je založen na víře, že zlo je mimo vás a musí být vykázáno z reality. Duchovní výzvou pro vás, Pracovníky Světla, během všech vašich inkarnací, bylo vždy rozeznat a přijmout vaši vlastní temnou stránku a pochopit její úlohu a smysl.

Nejhlubší výzvou je odpustit sobě samému a objevit znovu svou nevinnost. Jste nevinní a vždy jste takovými byli. Dokážete to opravdu pochopit? Pokud ano, nebudete nikdy více chtít změnit svět nebo bojovat proti nespravedlnosti. Budete si chtít hrát, bavit se a těšit se z každé chvíle vašeho života a jednoduše být tím, kým jste a sdílet to s ostatními.

Když vy, Pracovníci Světla, opustíte myšlenku, že musíte pro cokoliv nebo kohokoliv bojovat, nebude vám "vnější svět" více odporovat, společnost nebo jiní lidé obecně, z důvodu, že jste jiní. Nebudete chtít nic měnit a proto se nesetkáte s odporem. Budete vědět, že jste vítáni, že váš příspěvek do této reality je hodnotný a že druzí si vás cení.

Když úplně opustíte vědomí založené na egu, budete vědět, že jste osvobozeni od pronásledování nebo vnějšího ohrožení. Překročíte role oběti a pronásledovatele, vaše cesta projde celý kruh. Uvolníte svá karmická břemena a budete moci zcela svobodně tvořit cokoli budete chtít.

Nacházíte se na pokraji zrození nového vědomí. Toto je typ vědomí, které úplně opustilo potřebu cokoliv ovládat nebo vlastnit. Je zbavené strachu. Je to Kristovo vědomí.

Když jsem já, Jeshua, žil na Zemi, chtěl jsem vám říci, že duchovnost není o boji mezi světlem a temnotou. Ta je o nalezení úrovně vědomí, která přesahuje dobro a zlo, místo, ze kterého můžete pochopit a přijmout všechny věci. "Království Boží je uvnitř." Vše, co potřebujete, je uvnitř. Mír, klid a radost jsou vaše, když si opravdu uvědomíte kdo jste: božská bytost ve fyzickém projevu.

Jen když pochopíte, že jste tady, abyste se proměnili a vyléčili, se začnou věci pro vás skutečně měnit a jako vedlejší efekt i pro jiné lidi kolem vás. Svět je takový, jaký je a nejvyšší věc, kterou pro něj můžete udělat je to, že ho prostě budete milovat takový, jaký je. Milujte a pozorujte krásu každé jednotlivé bytosti, která cestuje přes tuto rovinu reality.

Mnozí z vás jsou dojati mou energií, energií Jeshua neboli Ježíše. To proto, že já jsem váš příbuzný. Byl jsem prostě Pracovníkem Světla nezatíženým karmickými vazbami, Pracovníkem Světla, vlastnícím vysokou úroveň sebe-pochopení. Dotýká se vás moje energie, protože víte, že toto je energie, k níž se pohybujete. Energie Krista je energií vašeho vlastního budoucího Já.

 

Zpráva od Ježíše / Yeshua přes Pamelu Kribbe

https://plejadane.blogspot.com/p/pracovnik-svetla_06.html

Překlad ze slovenštiny

© Pamela Kribbe

www.jeshua.net

Překlad: SiR@ee.dunres.sk

Zdroj:  https://www.jeshua.net