Jak si správně přát

Čerpáno z knih Pierre Franckha

V našem světě se může uskutečnit pouze to, v co věříme!

Každá myšlenka je energií a energie se za každou cenu snaží projevit, tzn. proměnit tyto myšlenky v čin. Energie si na své cestě hledá jiné energie stejné vlnové délky, tedy ty, které s našimi myšlenkami rezonují. Díky této síle myšlenek přitahujeme do svého života vše, co si myslíme. Svými myšlenkami vysíláme příkazy. A je jedno, jestli jsou naše myšlenky vědomé, nebo nevědomé. Ať už „objednáváme“, přejeme si nebo pochybujeme, všechno pracuje výhradně podle zákona přitažlivosti. A protože energie nemá svou vlastní vůli ani nehodnotí morálnost myšlenek, projeví se vždy tam, kam je poslána.

Malý návod k použití aneb jak si správně přát:

Jakmile člověk jednou pocítí sílu vlastních přání a pokud ví, jak ji může zcela vědomě využívat, jeho život se zásadně změní a v jeho životě se dějí zázraky. Nehraje při tom roli, kolik je člověku let, ani jaké má příjmy, či z jaké společenské vrstvy pochází, může být bez práce, nebo naopak zaměstnán až příliš. Žádnou roli nehraje ani to jak velká, nebo naopak malá, jsou přání, která se mají splnit. Důležité a zásadní je pouze to, jak vědomě a správně si člověk přeje. V každém z nás dřímá tato zázračná síla uspořádat svůj život podle vlastních představ.

Přečtěte si krátké shrnutí nejdůležitějších věcí, na které je třeba si dávat při přání si pozor:

Nejlepší je začít nejprve s drobnými věcmi a pomocí prvních úspěchů přesvědčit rozum o tom, že je možné úspěšně si přát. Nic není tak úspěšné jako samotný úspěch, protože přitahuje další úspěchy. Potom se můžeme pustit do velkých věcí.

Správně formulovat. Přejte si vždy v přítomném čase, nikdy ne v čase budoucím! „Jsem bohatý“ a ne „Chci být bohatý!“ Jinak vytvoříme stav něco chtít, a ne něčím být. Záporky„ne“ a „žádný“ při přání si neexistují. Všechno, čemu se chceme vyhnout, přitahujeme do svého života, protože tomu věnujeme energii svých myšlenek! Zde platí zásada, že stejné přitahuje stejné. To, co si myslíme, říkáme nebo cítíme, nevyhnutelně přitahujeme do svého života. Strach a obavy přitahují přesně ty události, kterým chceme zabránit. „Nechci být nemocný“ u přací energie znamená „Chci být nemocný“. Nemůžeme nechat něco nevzniknout, můžeme vždy jen něco vytvořit, a ne něco „nevytvořit“. Už jenom myšlenka na „nevytvoření“ vytvoří to, co si nepřejeme, neboť člověk na to myslí se strachem. Můžeme však nechat vzniknout opak. Musíme se tedy zabývat pozitivním opakem. „Jsem zdravý“. Tento povel je jednoduchý a srozumitelný. Při tomto přání se totiž zabýváme svým zdravím, a ne nemocí. Formulujte jasně, stručně a přesně. Čím přesněji člověk své přání formuluje, tím přesněji je také jeho přání vyplněno. Čím přesnější a stručnější člověk musí být, tím více je nucen dostat se k vlastnímu jádru svého přání. Dokáže-li člověk vyjádřit své přání dvěma větami, pak sám mnohem přesněji ví, co si skutečně přeje.

Přání si napište. Jestliže si své přání zapíšeme, projevíme je navenek. Od tohoto okamžiku existuje naše přání ve hmotě. Je to naše pevná, neotřesitelná a zcela jasná vůle. A když je nám přání následně doručeno, lze jednoduše dohledat, co si člověk vlastně přál a jak má vylepšit formulaci svých přání, aby dostal přesně to, co si v hloubi srdce opravdu přeje. Diky zapisování přání se na tom dá velice dobře pracovat.

Dělat „jakoby“… to, co si přejeme, již máme. Stále znovu se pozitivním způsobem zabýváme přicházejícími věcmi a s očekáváním se na to připravujeme. Tím se dostáváme do správné vibrace a náležitě přitahujeme očekávanou událost do svého života.

Poděkování. Poděkováním rozmnožujeme dobro, protože začínáme ve svém životě sledovat věci, které se daří. Věnujeme jim svou pozornost a uznání. A k věcem, kterým věnujeme svou pozornost, přivádíme energii. Prostřednictvím diků člověk znásobí všechny ty skvělé věci, jež se v jeho životě už vyskytují, protože jim přidává ještě více energie. Poděkování vtáhne přání do přítomnosti. Poděkování lze rovněž srovnat se slovem „amen“ na konci motlitby. Amen v překladu znamená „vskutku, nepochybné, tak tomu nyní je“. Energie modlitby a přání jsou si velmi podobné. V obou případech vzýváme vyšší řád a prosíme o řešení. Obojí posvěcujeme a uzavíráme slovy „amen“ nebo „díky“. Poděkování odstraní veškeré pochybnosti a starosti. Člověk věří ve vyplnění přání, je si jim jistý. Stejně jako člověk děkuje ve všedním životě za věci, které už jsou udělány. „Děkuji ti, že to pro mne děláš.“ Člověk tedy děkuje pouze za to, u čeho ví jistě, že je provedeno. Poděkováním potvrzujeme svoji zakázku, přání je zapečetěno. Je to jako podepsání nějakého dokumentu.

Důvěra namísto pochybností. Pochybnost představuje zcela jasné přání, které je vyplněno. Pochybnostmi člověk své přání odvolává, sotva je vyslovil. Často si už s vyslovením přání člověk řekne nebo alespoň pomyslí: „Stejně to nefunguje.“ Ale i taková myšlenka není nic jiného než vyslovené přání. Naše očekávání pak zní: „Stejně to nefunguje.“ A co se stane pak? I takové vyslané přání je přesně do puntíku vyplněno. Úspěch máme vždy, většinou ovšem v utváření svých neúspěchů. Ten, kdo nevěří v úspěch, nemůže za žádných úspěchů dosáhnout. Proto věřte, že Vaše přání bude vyplněno.

Mlčenlivost. Hovoříme-li o svém přání, oslabujeme ho. Jednak přání ztrácí kvůli neustálému „omílání“ svou energii, jednak okamžitě k našemu plánu přivoláváme protivníky, závistivce a pochybovače a poskytujeme tak prostor jejich víře a přesvědčování.

Buďte připraveni na náhody. Způsob „dodávky“ splněného přání si člověk nemůže vymyslet, protože přání je téměř vždy splněno cestou, kterou by člověk nepokládal za možnou. Člověk by tedy měl být pouze připraven, že se přání vyplní. Universum vždy hledá nejsnadnější cestu a tu nemůžeme předvídat.

Intuice. Protože všechno je otázkou energie, jsme někdy vedeni „jen“ velmi jemně. A to tam, kde můžeme to, co jsme si přáli, nalézt. Když člověk odeslal přání, pak jednoduše postačí, aby byl bdělý a dobře naslouchal. Potom obdrží všechny potřebné informace. Potřebuje-li si člověk vytvořit spojení s intuicí, nemusí dělat nic jiného, než jít za tím, z čeho má dobrý pocit.

Rozpoznat ta pravá velká přání. Která přání jsou pro mne vhodná? To je zásadní otázka. Nemá cenu přát si něco, co vůbec neodpovídá našemu naturelu. Přesto to ale většina z nás dělá. Často si přejeme jen něco, co si přejí nebo co už mají jiní. Ženeme se za ideálem, který není naším vlastním. Než si začneme přát, mělo by nám být skutečně úplně jasné, co pro svůj život potřebujeme. Budeme se po splnění přání opravdu cítit lépe? Budeme více uznáváni, milováni nebo šťastni? Přání změní i naše životní podmínky, a proto bychom měli přesně zkoumat, jsme-li na tuto změnu skutečné připraveni. Hledejte proto své skutečné touhy a opravdová přání, která Vás učiní opravdu šťastnými.

Přejte si a buďte připraveni vpustit všechny ty zázraky do svého života.