Meditace

 Co je meditace?

Meditací je míněno zaměření mysli na Božství, tedy na naše skutečné vnitřní „Já“. Je to zvláštní forma koncentrace, při které je mysl zaměřená dovnitř a pevně připoutána k Bohu či obrazu Boha. Je to tedy cesta dovnitř, k našemu pravému „Já“, cesta k objevení skutečné Pravdy, skutečné reality.

Během meditace by měly zmizet všechny myšlenky kromě jediné a tou je soustředění na předmět meditace. Při meditaci by neměla znít hudba, ani hlas někoho, kdo nás „provází meditací“. Při meditaci je totiž důležité všechny smysly odpoutat od světa, vnější smysly uzavřít. Jakmile je zaujatý sluch nebo zrak či jiné smysly čímkoliv z vnějšího světa, nedochází k meditaci. Jde pouze o nějakou formu relaxace, kterou současná učení dokonce často používají k manipulaci člověkem.

Před meditací v Indii existuje praxe zákazu a příkazu, ve kterých se každý adept cvičí dlouho, i roky, než vůbec započne se skutečnou meditací. Jde o očištění charakteru. Meditace dobře prováděná, udělá z laskavého a dobrého člověka božství samo, které se projeví v absolutní síle (stav osvícení, stav svědka-THURJA, nirvána). Pro meditaci je tedy naprosto nutná schopnost sebereflexe.

Stupně vedoucí k dokonalé meditaci:
1. Kontrola smyslu
2. Kontrola emocí a impulsu
3. Zvládnutí nastolení harmonie a rovnováhy
4. Regulace dechu a pohybu životních sil
5. Ochrana před vnějšími vlivy proti odchylování mysli
6. Soustředěná pozornost na vlastní pokrok
7. Meditace
8. Realizace účelu meditace (samádhí, nirvána, osvícení, stav svědka-Thurja atd.)

Bez zvládnutí prvních šesti stupňů není možné zvládnout stupeň sedmý a osmý.

Proč meditujeme?
Meditace je cestou k poznání Pravdy. Při meditaci postupně odhalujeme to, že naše tělo a vše, co se týká hmotného světa, je pouhou iluzí, odhalujeme naše pravé Já, realizujeme Pravdu v sobě, tedy poznání vlastního Božství, které je v nás obsaženo a je naší skutečnou podstatou.

Lidské tělo i mysl se stále mění, od narození k smrti, od okamžiku k okamžiku. Ale pravé Já je stálé a neměnné. Bez strachu, žalosti, bolesti, strádání. Pro nastolení tohoto míru je potřebná meditace jako velmi dobrá technika.

Při meditaci jsou zapojeny tři složky:

1. Meditující
2. Předmět meditace (Bůh, skutečné „Já“, obraz Boží, Světlo, obraz avatára, osvíceného gurua, atd.)
3. Proces - tedy meditace sama

Tyto složky se musí spojit, osoba by se měla zcela ztotožnit s předmětem meditace, a neměla by si být v konečné fázi vědoma toho, že medituje. Ve skutečné meditaci, v samádhí či nirváne, se meditující, předmět meditace a meditace sama spojují v jednotu.

Podmínky k meditaci:
Stejný čas – nejlépe je meditovat v čase mezi třetí a šestou hodinou ranní, pokud to není možné, i jindy, např. před spaním. Ale vždy zachovat pokud možno stejný cas.

Pokud možno se před meditací nekoupat a nejíst težká jídla.

Stejné místo - tam, kde víme, že nebudeme rušeni zvenčí. Nejlépe zvláštní, třeba modlitební místnost určená k duchovní praxi, což ale není vždy možné, ale je lépe zachovat čistotu místa, ve kterém nebudou rušivé energie, např. pracovních energií. Dát tedy pozor na vliv negativních zón, energie hádek, televize atd. Nesmí být příliš horko, ani příliš chladno. Dobré je mít místo, kde hoří svíce a je zde umístěný  obrázek nějaké Boží formy, kterou máme rádi.

Správná pozice - zaujmout pozici, která je příjemná. Máme v ní vydržet co nejdelší dobu bez nepohodlí. Může být poloha se zkříženýma nohama, ale není to nezbytné. Páteř má být vzpřímená a rovná. Nesedat si na zem, ani kolena by se neměla země dotýkat (kobereček, sedátko, podložka, polštářek, židle s opěradlem bez područek, atd...).To chrání duchovní proud, který během meditace tělem protéká, aby nebyl rozptýlený gravitační silou země. Jestliže sedíme na židli, pak by měl být pod nohama kobereček a sedátko a opěradlo pokryté alespoň látkou. Žádná část těla by se neměla dotýkat holé podlahy nebo zdi. Pokud se medituje ve skupině, nedotýkat se jeden druhého.

Pozice rukou - ruce na kolena nebo na stehna dlaněmi vzhůru. Mohou být i různé mudry, např. palec s ukazovákem spojeny, zbývající tři prsty nataženy. Ale není to nutné. Oči mají být zavřeny nebo pootevřeny s pohledem upřeným na špičku nosu a soustředěny vždy do bodu mezi obočím.

Směr sezení - nejlépe tváří k severu či k východu. Zemské magnetické pole proudí od jižního k severnímu pólu, elektrostatická síla pak proudí od západu k východu. Sezení po směru pomáhá snadněji relaxovat mysl a posilovat nervovou soustavu.

Jak dlouho meditovat?
Dokud naše mysl nebude zcela ponořena do meditace, zklidnělá a absolutně upřená na předmět meditace. Dokud prostě nezapomeneme, že meditujeme. Je víc meditovat soustředěně pět minut, než nesoustředěně pět hodin. Pokročilejší mohou meditovat i déle, třeba hodinu po probuzení a hodinu před spaním nebo i v dalších hodinách. Vždy je ale nutné včas se vrátit k denním povinnostem i k odpočinku.

Meditace má tyto stupně - koncentraci, kontemplaci (rozjímání) a meditaci. Koncentrace je dobrá pomocí mantry Óm a vizualizace (např. Světla).